Cenzoři a udavači

24.04.2022

Jste sledováni

"Bylo zahájeno osmnáct trestních stíhání týkajících se schvalování agrese. U dalších 53 takových případů policie vede trestní řízení, kde zatím obvinění nepadlo," upřesnil ve čtvrtek Moravčík.  Drtivá většina z takřka 700 oznámení jsou od občanů, často kvůli příspěvkům lidí na sociálních sítích. Některé pak monitoruje policie.  

Přestože nemůžeme souhlasit s agresí ruských okupantů na Ukrajině, nemůžeme zároveň tolerovat agresivní politiku vládní garnitury, která si dělá právo na pravdu. Proto se nelze smířit s postupy, které se zde snaží vrchnost nastolit. Nikdo nemá monopol na pravdu a nikdo nemůže nikoho vinit za jeho odlišný názor. Nemusíme s ním souhlasit, můžeme ho odmítat, ale nemůžeme nikoho nutit myslet podle nalinkovaných not. Takto to nefunguje a navíc, potíraný názor má o to větší potenciál se uchytit. Ale toto si zřejmě vládní psychopati neuvědomují. 

Každému zdravě myslícímu člověku je jasné, že represí nedokáží vůbec nic. Naopak každá akce vyvolává reakci. Zprvu se může zdát, že bylo vše radikálními opatřeními potlačeno, ovšem svědomí nelze udolat strachem z postihu. Naopak je posíleno ve svém přesvědčení a to vyplave na povrch ve značně silnější podobě. Je tedy zcela zřejmé, že totalitní metody, které tu chce zavádět pomýlená vrchnost jsou zcela kontraproduktivní.


Cenzura Internetu

Toto je nesmyslný pokus o zakrývání slabosti. Zcela proti ústavním právům. 

Byl zveřejněn seznam, který čítal přesně 760 zablokovaných domén. Rozrostl už na 929 záznamů, za pouhé dva dny tak bylo zablokováno dalších 169 českých domén. Seznam je aktualizován pravidelně každou hodinu. V seznamu je možné dohledat i řadu dezinformačních webů, které byly zakázány na základě článku 17 pravidel registrace jmen domén. Jde například o domény Aeronet.cz, Protiproud.cz, Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz a Skrytapravda.cz.

Z vyjádření pradstavitele CZ.NIC bylo řečeno, že se jedná taktéž o zakázané weby. Co to je zakázané, a kdo si dovolil tyto zakázat? Kdo má oprávnění něco zakazovat? Pokud se odvolává toto sdružení právnických osob na nějaký článek 17 smlouvy, tak je třeba uvést, že v tomto případě se jedná o tzv. Adézní smlouvu, která dává zprostředkovateli registrace domén jednostranná práva. Je otázkou, zda jsou tyto práva vůbez zákonná. Zablokování domény může být i trestným činem, může taktéž být zneužitím informací v obchodním staku a může při nejmenším způsobit držiteli domény majetkovou újmu. 


Důsledek nazákonného zablokování domény

Nejvyšší soud připomíná, že internetovou doménu, kterou držitel vytvořil za účelem poskytování webhostingových služeb, včetně jejího jména je třeba považovat za jinou majetkovou hodnotu ve smyslu občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce "obč. zák."). Internetová doména a její jméno jsou totiž výsledkem duševní činnosti obviněného a jeho znalostí a její hodnotu lze vyjádřit v penězích, takže jsou způsobilým předmětem občanskoprávních vztahů, jak se uznává i v odborné literatuře (viz např. Smejkal, V. a kol. Právo informačních a telekomunikačních systémů. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004, s. 591). Současně se však nejedná o věc v právním smyslu ani o pouhé subjektivní právo. V širším významu je pak možné chápat internetovou doménu také jako součást tzv. know-how, kterým se zpravidla rozumí souhrn organizačních, řídicích, ekonomických, podnikatelských, technických, obchodních, marketingových a dalších znalostí a zkušeností, pokud nejsou jinými předměty ochrany (např. jako vynálezy) a lze je hospodářsky využít (srov. Smejkal, V. a kol. Právo informačních a telekomunikačních systémů. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004, s. 466 a násl.; Hendrych, D. a kol. Právnický slovník. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 290 a 291). Jako soukromá fyzická osoba tedy může nakládat se zmíněnou internetovou doménou jako s jinou majetkovou hodnotou podle své vůle a užívat ji jen pro své potřeby. Podobně nebylo vyloučeno považovat internetovou doménu jako tzv. know how též za předmět průmyslového vlastnictví a nakládat s ní na podkladě licenční smlouvy k předmětům průmyslového vlastnictví.

Pokud jde o softwarovou aplikaci, bez níž by nemohla řádně fungovat ani předmětná webhostingová služba, podle názoru Nejvyššího soudu jde v posuzované věci o počítačový program, který splňuje znaky autorského díla ve smyslu § 2 odst. 2 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) . Podle citovaného ustanovení autorského zákona se totiž za dílo považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem.  Proto k ní náleží práva, která svědčí autorovi díla podle příslušných ustanovení autorského zákona. Držitel domény tedy může nakládat s tímto dílem způsobem předvídaným v ustanoveních § 12 až § 23 autorského zákona, tj. měl zejména právo, aby své dílo užíval, rozmnožoval, rozšiřoval, pronajal nebo půjčil. 

Vzhledem k tomu, že CZ.NIC určité domény blokuje, a není podstatným, co uvádí ve své jednostranně vytvořené smlouvě, bere na sebe odpovědnost nejen za způsobenou škodu, ale může si přivodit trestní stíhání za zneužití informací v obchodním styku, protže tímto mohla zvýhodnit konkurenční stranu.


Ministerstvo pravdy 

Někteří si myslí, že mají monopol na pravdu. V tomto se skutečně mýlí a proto zřizují represivní složky, které to za ně mají řešit. Potírání názorů poplatných bolševické diktatuře padesátých let se opět dostává na výsluní české politiky. Političtí propagátoři se neštítí vyzdvihovat práskače a udavače jako ochránce demokracie. Nabádají k vytváření kauz s trestním postihem a není daleko doba, kdy budou kriminály plnit vězni svědomí. 

Jeden příklad za všechny. Počet obviněných za schvalování ruského vpádu na Ukrajinu nadále roste. Ke čtvrtku si takový verdikt policie vyslechlo již 18 lidí, serveru iROZHLAS.cz to potvrdil mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík. Dalších 173 případů policie vyhodnotila jako trestné činy, 53 z nich se týká právě schvalování agrese. Podnětů k prověřování jsme dostali téměř 700. 

Hned po začátku války před schvalováním ruské agrese upozornil nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. "Pokud by někdo veřejně - včetně demonstrací, prostoru internetu nebo sociálních sítí - vyjadřoval souhlas s útoky Ruské federace na Ukrajinu nebo v této souvislosti vyjadřoval podporu nebo vychvaloval čelné představitele Ruské federace, mohl by za jistých podmínek čelit i trestněprávní odpovědnosti.

Drtivá většina z takřka 700 oznámení jsou od občanů, často kvůli příspěvkům lidí na sociálních sítích. Některé pak monitoruje policie.  Bonzáci a udavači vylézají ze svých brlohů, aby Vás napráskali. Co tyto zvrácené existence vede k takovému jednání? Závist, zlost, psychické trauma nebo touha se zavděčit režimu jako za bolševické diktatury?

Otázkou zůstává, kdo ponese odpovědnost za tyto novodobé politické procesy? Nebo se jedná o oprášený hon na čarodějnice?  Jednostranné použití zákona ovšem tyto lidské zrůdy pokrytecky kryje, přičemž tito nenesou zádnou trestní odpovědnost za křivé obvinění. Kde je tedy rovnost před zákonem?


Všichni mluví o dezinformaci

Pojem "dezinformace" znamená šíření záměrně nepravdivých informací, obzvláště pak státními aktéry nebo jejich odnožemi vůči cizímu státu nebo vůči médiím, s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají. Je tedy na zváženou, zda v případě dezinformací se jedná taktéž o předávání informace, o které jsem přesvěčen, že pravdivá, nebo se jedná pouze o případy záměrné lži. V každém případě takových lží a polopravd, které mají ovlivnit náladu ve společnosti a jsou tímto nebezpečné a ohrožující, slyšíme z úst politiků téměř každý den. Stačí si vzpomenout na "Veleúspěšnou kampaň TEČKA". Můžeme se zamyslet nad tím, zda byla lživá nebo pouze omylem tzv. odborníků. Toto zatím policie neprošetřuje, ale zabývá se paprikou na chlebíčcích znázorňujících "Z". Kdyby to nebylo k pláči, tak je to zvrhlá komedie.

Pod pojmem dezinformace se může skrýt leccos a zejména stát by měl být velmi opatrný při posuzování, co je právo na názor a co porušení zákona. Podle nich to není možné, aniž by bylo přesně stanoveno, co dezinformace vlastně přesně je. Pojem "dezinformace" se ve veřejném prostoru používá, jako by šlo o přesně definovaný jev, jakýsi téměř "trestný čin", který představuje jasné a bezprostřední ohrožení. Současná kritéria pro rozeznávání dezinformací natolik vágní, že kdyby byla přijata jako zákon, hrozil by postih velkého množství naprosto legitimních projevů. A to je zřejmě účelem celé této trapné kampaně na potírání dezinformací. 

Mezi těmi, které policie v souvislosti s trestným činem řeší, je i učitelka češtiny ze ZŠ Na Dlouhém lánu v Praze 6. Žena tvrdila žákům osmé třídy, že v Kyjevě žádný válečný konflikt není. Češtinářka pochybení nebo šíření lží odmítla, prý žákům předkládala jen fakta. Poté, co se nahrávka dostala na veřejnost, ředitelka školy zakázala učitelce chodit do práce a chtěla jí osobně předat výpověď. 

Svoboda projevu má své limity, nejde o právo absolutní a v žádném případně neznamená, že si "můžeme říkat a psát cokoli". To však neznamená, že nemůžeme vyjadřovat i nepopulární názory. 

V článku 19 Všeobecné deklarace lidských práv (OSN) je právo na svobodu slova (projevu) definováno takto. Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.  

Důvěra a ochota sdílet dezinformační zprávy je vázaná na schopnost dezinformační zprávy rozpoznat. Pokud dokáže čtenář rozpoznat lež, respektive dezinformaci, lze očekávat, že takováto informace bude mít minimální vliv na rozhodování jedince a zároveň se sníží i jeho ochota podobnou informaci sdílet. Osobní schopnost rozpoznávání dezinformačních zpráv je na úrovni jedinců tudíž velmi důležitá v boji proti těmto kampaním. 

Dezinformace jsou v posledních letech poměrně často skloňovaným tématem. Díky rozvoji informačních technologií byly i vyvinuty nové kanály, jimiž se mohou dezinformace šířit. Velké množství decentralizovaných mediálních kanálů, sociální sítě a výrazné množství přijímaných informací fungují jako ideální základna pro šíření dezinformací. A ty díky svému vlivu působí na různé skupiny občanů v tématech, jež mohou ovlivňovat jejich politické a volební preference. Právě změna těchto preferencí může vést k úpravě veřejného názoru, který se nezakládá na pravdivých informacích (Evropská komise, 2018). Namísto racionální volby voličů tak může docházet k preferenci volebních možností, jež snižují blahobyt společnosti a naopak pomáhají externím zájmovým skupinám v plnění jejich cílů. Taková jednání mohou hraničit, případně vyústit až v konflikty. 


Příklady dezinformací

Tyto dezinformace jsou prezentovány našimi politiky a dokážou ovlivnit veřejné mínění. Je tedy otázkou, jak jsou škodlivé pro společnost, zda někoho ohrožují.

Jana Mračková Vildumetzová (ANO)

Místopředsedkyně PSP ČR

Na ministerstvu zdravotnictví se pod vedením @vlvalek zastavil čas. Očkování prvními dávkami se téměř zastavilo. Zatímco poslední týden pod vedením @adamvojtechano si každý den přišlo v průměru pro první dávku přes 12 tisíc lidí, tak dnes jsou to už 3,5 tisíce denně. 

 NEPRAVDA 

Poslankyně nadsazuje počty podaných prvních dávek za končícího ministra Vojtěcha více než dvojnásobně. Prvních dávek postupně ubývalo už za Vojtěchova úřadování a od té doby se průměr snížil z 5 na 4 tisíce denně. 

Miloš Zeman (SPO)

Prezident České republiky

VÁNOČNÍ POSELSTVÍ, 26. PROSINCE 2021KORONAVIRUS 

Ve většině evropských zemí tato epidemie opět roste.


NEPRAVDA 

Reprodukční číslo R, které udává rychlost šíření nemoci, se k datu uskutečnění rozhovoru ve většině evropských zemí pohybovalo pod hodnotou 1. Počet nakažených osob onemocněním covid-19 tedy klesal.


Jan Grolich (KDU-ČSL)

Hejtman Jihomoravského kraje

UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE, 23. LISTOPADU 2021 

Itálie například zavedla povinné očkování úplně pro všechny.

NEPRAVDA 

V Itálii v době pořadu nebyla zavedena plošná povinnost očkování proti covidu-19. Ta platila zatím jen pro zdravotníky a pracovníky v sociálních službách.


Kateřina Konečná (KSČM)

Europoslankyně 

V rámci této (...) dohody mohou Američané na území Slovenska dokonce umístit jaderné zbraně, opanují vzdušný prostor a nemusí se ani dovolovat, ba dokonce mohou narušit i vlastnická práva slovenských občanů.

NEPRAVDA 

USA na základě obranné dohody nemohou na území Slovenska rozmístit jaderné zbraně. Zároveň dohoda nijak nemění fungování vzdušného prostoru Slovenska. Aktivity plynoucí z dohody musí probíhat dle slovenských právních předpisů, nelze tedy narušovat ani vlastnická práva občanů. 


Miloš Zeman (SPO)

Prezident České republiky 

Zelený úděl pro Evropu nám přikazuje v roce 2030 přestat topit zemním plynem, v roce 2035 nejezdit v autech se spalovacími motory.

NEPRAVDA 

Ani jedna část výroku není pravdivá. Evropská komise navrhla ukončení vytápění budov zemním plynem až od roku 2040 a také konec prodeje aut se spalovacím motorem, nikoliv zákaz jejich provozu. Jedná se navíc o návrhy, které ještě nebyly schváleny. 


Největší lež století


Realita: 

Šéf společnosti Pfizer uvedl pro BBC, že lidé se budou muset nechat každoročně očkovat proti Covidu ještě mnoho let.

Dr. Albert Bourla uvedl, že podle jeho názoru to bude nutné k udržení "velmi vysoké úrovně ochrany".

Velká Británie si nyní zajistila dalších 114 milionů dávek vakcín Pfizer a Moderna, které budou dodány v příštích dvou letech. 

No tak konečně tu máme trochu PRAVDY.


Stylový byt © Všechna práva vyhrazena 2022
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky